Co mi řekl táta

Rozhovor Adámka s tatínkem přináší dětem uklidnění, povzbuzení a naději. Ačkoli se totiž mohou v životě setkat se strachem a obavou, touha poznávat svět by měla být silnější - nabízí totiž nepřeberné množství radostí.

„Adámek s tátou pozorují vlaštovky, které odlétají na druhý konec světa. „Mohl bych se dostat taky tak daleko, až budu velký?“ ptá se Adámek. „Určitě, a možná i dál,“ říká táta. Ale co když padne noc, co když se zvedne velký vítr? Co když se ztratím nebo se budu cítit osamělý? Jedna za druhou poodhalují Adámkovy otázky obavy z neznámé cesty, které my dospělí říkáme život. Tatínek Adamův strach netlumí. Vysvětluje, svými slovy mu dodává odvahu a sebedůvěru, aby se nebál objevovat svět, aby hledal krásu všude a ve všem, aby svou „loďku“ řídil po svém a právě takovu rychlostí, jaká mu bude vyhovovat.